Bludné balvany

Bludné balvany putovaly tisíce kilometrů spolu s pevninským ledovcem až do Slezska a na sever Moravy. Nachází se od Javornického výběžku po Ostravsko a Těšínsko a vzácně pak v severních Čechách ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku. Několik se jich nachází i v okolí Vřesiny. Jsou to horniny se zajímavým příběhem, obecně se má zato, že kámen je něco, co se nehýbe, co v čase setrvává pořád na stejném místě. Ale zrovna v našem okolí se nachází vzorky hornin, které zvládly „ujít“ pěkných pár tisíc kilometrů. Původ pevninského ledovce je ve Skandinávii. Balvany tvoří převážně žuly (švédská červená žula) a ruly. Balvany vznikly rozdrcením hornin ledovcem, který tyto balvany a další materiál (písek, hlínu) pak před sebou tlačil a obrušoval v tzv. moréně. Velikost balvanů se pohybuje od decimetrových po metrové s hmotností až několik tun. Některé z těchto balvanů jsou chráněné, jako např. Rovninské balvany, které byly nalezeny roku 1958 v Hlučíně – Rovninách a roku 1964 byly přemístěny jako přírodní památka do areálu výstaviště Černá louka.

Nejznámější balvan ve Vřesině a jejím okolí se nachází v lese Dařanec – bludný balvan s nápisem „Mechtilden Eiche“ je umístěný v místě památného dubu.

Kromě bludných balvanů k nám s ledovcem doputovaly také křížové baltské pazourky.

Pazourek byl pro své relativně snadné opracování a lasturnatý lom jedním z nejvíce užívaných materiálů pro výrobu kamenných nástrojů v době kamenné. Byl zpracováván štípáním na tenké ostré štěpiny, které tvořily ostří primitivních nástrojů a zbraní, například hroty šípů, nebo se používal ve formě pěstních klínů.